Škola Prapořiště

Sváteční slovo
24.10.08 - Proč ne besída
Dvakrát v roce děláme vystoupení pro rodiče a veřejnost. Na Den matek v sokolovně a těsně před Vánocemi ve škole. Zvláště při té druhé příležitosti každým rokem říkám „ … Pojďme si společně užít těch několika adventních hodin, zazpívat si, ztišit se …Přidejte se k nám, zapojte se …nestyďte se, nebojte se…“ Snad proto se toto setkání jmenuje PŘEDVÁNOČNÍ POSEZENÍ S RODIČI. Nepoužívám s oblibou slova – besídka. Jednak to evokuje různé zážitky…a dále utváří představu, že tady je jeviště – a tamhle hlediště… My naopak se té bezprostřednosti pak snažíme dosáhnout tím, že se připravujeme rok od roku méně Wink – a spíše „sáhneme“ do našeho zpěvníku a domluvíme se, co použijeme…, protože věřím, že mnohem podstatnější, než jestli „ten náš řekl tolik a netolik“ (a sousedů kluk netolik a tolik), mnohem více než jestli se vše povedlo – či něco zapomnělo – je ta atmosféra, nálada a pocit, který ten společně prožitý čas v nás zanechá. Tedy to, co si každý odneseme. A tak i letos na úvod opět vy, co přijdete, uslyšíte známé – „…nebojte se, přidejte se, pojďte si s námi hrát…“. Proto – POSEZENÍ, společné. A proto ne besídka. A už vůbec ne akademia, academia ani academie … Undecided či nevím co ještě … (vlastně vím – proto NE Santa Claus … ale Ježíšek)... Smile Přeji všem krásný čas čekání na ten jeho, na Ježíškův, příchod – a těšíme se na setkání při Posezení s rodiči.
J. Dobiáš, 24. 10. 2008
Sestřih z Předvánočního posezení 2012:

Sváteční slovo