Škola Prapořiště

Sváteční slovo
14.12.13 - Prý je Advent...
Zas přijdou Vánoce – ty svátky zapomnění. Všude plno rýmovánek, co jeden přeposílá druhému a řeči o lásce a šťastném a veselém... Hňupové mají příležitost dělat kravál s koncem roku, otravovat ostatní „legálněji“ a vandalství se nějak tak spíše přehlédne. Hádky o volné parkovací místo před markety naberou na intenzitě a fronty na majetek se protáhnou. Možná by to šlo i jinak. A bez této přetvářky. Teoreticky... Stačilo by chovat se k sobě fér, ohleduplně, nedělat druhému to, co nechceme, aby se dělo nám... Mít možnost věřit tomu, co se říká do očí a nežít dle teorie, že silnější pes .... Ubrat na aroganci a výrobě seberadosti dle moudrých knih, ale být tam, kde nás někdo potřebuje a hledá...nebo čeká. Dokázat odejít středem tak, aby bylo možné se rozloučit, vrátit..namísto útěku, kdy se nestihnou posbírat ani trepky... A na závěr snad by mohlo dokonce platit to, co se průběžně z úst vypouští. Pak budou Vánoce každým dnem a živý Ježíš se bude těšit spolu s námi zúčastněnými. Přeji všem vše dobré. Vše, co potřebujete, najdete ve svém srdci. J. Dobiáš

Sváteční slovo