Škola Prapořiště

Sváteční slovo
17.12.09 - Jak žvýkačka ve vlasech...
Zdá se mi, že tato historka je docela vystihující...: Stalo se v pražském metru. Maminka a asi sedmiletá slečna. Slečna sedí na sedadle, kope si nožkami...přesně do vedle sedící starší paní. Trvalo to nějako dobu – až paní již nevydržela a požádala maminku, zda by její dcerka nemohla kopat jinam – než do ní... Maminka odpověděla něco ve smyslu, že dítě má volnou výchovu – a že s tím nebude nic dělat. Opravdu – slečna dál kopala do všech stran, občas i tu paní trefila.
Asi o dvě stanice dál vystupoval mladík, který celou situaci sledoval. Než opustil vagón metra – naklonil se nad maminku té „volné“ slečinky, vyndal z pusy žvýkačku – a se slovy – já mám také volnou výchovu – tu žvýkačku připlácl mamince do vlasů...
A já bych jen dodal – volná výchova se nerovná nevychované dítě. Bohužel – za nevychovaným a nezvládnutým dítětem se skrývá spíše alibismus v podobě - „moderních výchov“, „dobrých rad“ psychologů (nenuťme dítě zdravit...například), módnost termínu „hyperaktivní“ (ono to zní lépe než nevychovaný...) apod. Myslím si – že nezvládnutá role rodiče v podobě nevychovaného potomka – se za tímto stejně ukrýt nedá... Čiší z toho spíše nezájem, neschopnost, nechuť – najít si čas a dělat něco se sebou i se svým dítětem... A ono ani to jablko daleko od stromu nepadá... J. Dobiáš

Sváteční slovo