Škola Prapořiště

Prapořiště 100, 345 06

Sváteční slovo
06.10.13 - Náš pan učitel
Měl jsem tu čest – uvítat na naší škole svého pana učitele, spolu s jeho manželkou – též paní učitelkou – z 1. stupně základní školy v Plzni – Božkově.
Je pořád stejně úsměvný, vtipný a příjemný. A protože u mužů se může – prozradím, že toto ve věku 82 let… Jmenuje se Jiří Šála. Potvrzuje mi to – že na své první učitele se nezapomíná. A zvláště – jsou-li to osobnosti jako zmíněný pan učitel. Na druhou stranu - již dávno jsem zapomněl – podle kterých učebních dokumentů jsme se učili, co pravily osnovy, zda ve školách byly správné BOZP cedulky… apod. Napadá mi to v souvislosti s dobou – kdy mnoho času a energie na škole je věnováno byrokracii všeho druhu, výkazům, hlášením, zprávám… Kdy školy se hodnotí dle toho, co dají si na papír…, kdy palcové titulky novin píší o revoluci ve školství – a vymýšlí se nová terminologie, hesla, fráze…, ale to nejdůležitější - osobnost a osobitost učitele – se semlívá v mlýnku všech těch vyhlášek, absurdit a zbytečností… Nepíši zde nic nového…, jen znovu jsem si to, po setkání s panem učitelem, uvědomil. Pravděpodobně by se mnou souhlasil. A to nejen proto – že učíval především v dobách, kdy nevychovaným dětem se neříkalo hyperaktivní, zbytečných papírů nebylo přes 1,5 m ročně na výšku… a normální bylo, že stačilo dobře navazovat na to, co staří kantoři dělávali již dávno před námi…
To nejpodstatnější ale nechávám na konec: Pane učiteli, a paní učitelko, děkuji!...
J. Dobiáš
Fota otevřete kliknutím na obrázek

 

Sváteční slovo

n_304.jpg
n_147.JPG
n_76.jpg
n(24).jpg
n_160.jpg
n_434.jpg
n_127.JPG