Škola Prapořiště

Sváteční slovo
07.10.09 - O češtině jinak...
Objevil další "veselý" patvar – lookismus, lukismus, lukizmus... Tedy v praxi by to mělo označovat situaci, kdy dotyčný je „diskriminován“ na základě toho, jak vypadá... Např. má-li v nose peercing (pírsink, pírsing – a další komolená slova, která se k této ozdobě – „ozdobě“ používají ), postihují ho prý ve škole, v zaměstnání apod. Přijde mi to – jako další „problémy“ – o ničem. Ať si každý vypadá, jak vypadá... Otevírají se kvůli tomu nesmyslné poradny – a opět se řeší problémy, které jen a jen souvisí s lidskou neschopností akceptovat i jiný pohled, než jen ten svůj.
Spíše mně ale "vadí" – to komolení češtiny. A nejen v případě tohoto slova. Již se docela „úspěšně“ vžívá, bohužel, patvar – „Bylo to o ...“ – Oběd byl o guláši, problém byl o špatné přípravě, noc byla o spánku... apod. Či další – „Jdu do ...“, jdu do červených šatů, jdu do bramborové polévky... Jsou to patvary – volně přeložené z angličtiny – kde ale mají logický jazykový smysl. U nás to spíše budí úsměv nad „světovostí“ některých místních, kteří toto zařadí do svého slovníku. Do určité míry jistě módní záležitost – podobně jak když politici dávají najevo, jakou mají bujnou fantazii ve frázi „Umím si představit“, či svůj dobrý sluch – „Mají signály...“, jeden čas všichni „participovali“... Budí to úsměv – ale i ten jen do chvíle, než toto slyšíte ze všech stran, měrou více než úměrnou...
Máme krásný jazyk, tedy nemrzačme si ho. „Umím si představit, že jíti do toho (mrzačení) – by bylo o veliké škodě“ ... J. Dobiáš

Sváteční slovo